Podvýživa

Zpět do nemocnice bez hranic


Lidé trpí podvýživou tehdy, pokud nepřijímají dostatek potravy nebo ji nejsou schopni plně využít, a to například kvůli nemocem, jako je průjem nebo dlouhodobá onemocnění typu spalniček, HIV či tuberkulózy. Trpí-li děti akutní podvýživou, jejich imunitní systém je tak oslaben, že se riziko úmrtí výrazně zvyšuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. Na světě jí v současnosti trpí přibližně 69 milionů dětí mladších 5 let. Každou minutu zemře 9 dětí v důsledku nedostatku základních živin ve stravě.

V roce 2017 ošetřili Lékaři bez hranic 81 300 vážně podvyživených dětí.

Co způsobuje podvýživu?

Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale kojení samotné nestačí. Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů. V Sahelu, Africkém rohu a v částech Jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby. V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu.

Jak se podvýživa projevuje?

Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. U těch, kdo trpí podvýživou, se často rozvine anémie a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost. U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže.

Diagnóza podvýživy

Podvýživa je diagnostikována porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace, nebo změřením obvodu paže dítěte tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference). Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a zůstanou zakrnělé, to znamená, že mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa. Pokud trpí úbytkem váhy nebo tzv. chřadnutím – nízkou váhou vzhledem ke své výšce – hovoříme o akutní podvýživě.

Léčba podvýživy

Nejefektivnějším způsobem léčby podvýživy je terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF = Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou. Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.

 

Přispějte nám na materiál

Ve vytipovaných lokalitách dělají Lékaři bez hranic tzv. screening, kdy u dětí provedou základní vyšetření a měření obvodu paže pomocí MUAC pásky. V Manono v Demokratické republice Kongo denně vyšetří desítky dětí.

Malnutrition

Nejslabším dětem ohroženým smrtí nebo vážnými zdravotními komplikacemi je v našich výživových centrech poskytována intenzivní zdravotní péče. Oromiya región, Etiopie.

Malnutrition

Pracovnice Lékařů bez hranic dává ročnímu Raibovi PlumpyNut – speciální terapeutickou výživu, která se vyrábí z arašídů, ke kterým se přidávají minerály, vitamíny a další látky – v Sikandarabadu v provincii Balochistan v Pákistánu.

Malnutrition4

Prevence a monitorování podvýživy patří mezi nejnáročnější úkoly, jimž čelí Lékaři bez hranic v Čadu. Probíhá osvěta o rizicích podvýživy i pravidelné ambulantní kontroly. Vesnice Gema je jedním z míst, kde matky dostaly hygienické pomůcky, síť proti komárům a terapeutické jídlo.

Lékaři

“Na mise s Lékaři bez hranic jezdím velmi ráda, i přes často vyčerpávající pracovní nasazení v oblastech ozbrojených konfliktů. Můžu tam každý den sledovat zásadní pozitivní dopad, který mají naše zdravotnická zařízení na dostupnost a kvalitu lékařské péče pro místní obyvatelstvo. Na této práci je pro mě nesmírně důležité i to, že Lékaři bez hranic kladou vždy vysoké nároky na standard poskytované péče, a také důraz na vzdělávání a výcvik zdravotníků z řad domácího obyvatelstva pro podporu udržitelnosti projektů. ”

MUDr. Eva Kušíková
Anestezioložka

“Mobilní kliniky Lékařů bez hranic jsou pro mnoho lidí na východní Ukrajině jedinou šancí na přístup k zdravotní péči. Bez vaší pomoci bychom to nedokázali. ”

Lenka Pažická
HR & finanční koordinátorka Lékařů bez hranic na Ukrajině

“Jsem hrdý na organizaci Lékaři bez hranic, protože je vysoce profesionální, dělá skvělou a smysluplnou práci a vybrané peníze dokáže v podobě efektivní pomoci dostat k pacientům do terénu, aniž by utratila mnoho na svůj provoz. Lékaři bez hranic změnili k lepšímu nejen život mých pacientů, ale i můj vlastní pohled na roli lékaře, který by měl usilovat především o nezištnou pomoc trpícím a bezmocným lidem a teprve poté se starat o svou kariéru a výši platu. ”

MUDr. Jan Trachta, FEAPU
Dětský urolog